Sokol Lidice - SK Senomaty A 2:1 (1:1) aneb 10 proti 14

Teď když tento článek píšu s odstupem času, tak moje hlava přece jen zchladla. Ale psát ho hned po zápase, tak bych trojici sudích v čele s hlavním rozhodčím Šípkem a na lajnách s bratry Macháčkovi, dal asi několik peprných jmen. Je to ostuda fotbalu, co páni rozhodčí předvedli a asi hodně dlouho nám jejich výkon bude ležet v žaludku. A přitom je to škoda, protože lidičtí nemají špatný tým.
Je pravda, že do Lidic jsme nejeli zrovna s velkými ambicemi, protože za dobu našeho působení v kraji, jsme zde ani jednou nevyhráli a moc dobře víme, jak tady sudí pískají. Ale to co předvedli tentokrát, to je výkon nad výkony. My jsme přitom začali bojovně a na jedničku. Již v 6. minutě unikl po krásné kombinaci přes střed hřiště a pravou lajnu Kaki a pohotově pod padajícím gólmanem vsítil první gól zápasu (0:1). Bohužel ve 12. minutě domácí zahrávali trestný kop a k naší smůle se balón ve zdi odrazil do protipohybu Vikyho a ten již míči v naší síti nemohl nijak zabránit. Poté jsme naší bojovností až do poločasu drželi s domácími krok. Obě strany měli pár "šancí", ale ani jedna strana je nevyužila....teda přesněji domácí je nevyužili, protože my jsme ani nemohli. On to totiž vždy byl ofsíd..haha! Asi největší pomocí ze strany sudích byla akce ze 43. minuty. Pavel Novák po špatném odkopu domácích od branky okamžitě vrátil balón do vápna, kam si pohotově naběhl Kaki, posadil domácího gólmana kličkou na prdel a klidně uklidil míč do branky...."1:2". Ale jen v uvozovkách, protože k našemu překvapení najednou pan Šípek zapískal, že to byl ofsajd. Nechal celou akci proběhnout, počkal jestli ten gól dá, a až pak odpískal ofsajd...! Pane rozhodčí, naučte se pravidla, ať příště nepomáháte tak okatě! Pak ještě padla nějaká ta žlutá karta za řeči, ale stejně se šlo do kabin za stavu 1:1.
Druhý poločas byl naprostým obrázkem prvního. Sudí nás nenechali jít do žádné šance a ještě obraceli auty a rohy. Po jednom takovém úniku Máši a vydobití rohu, který byl otočen opět jen na aut pro domácí, Máša neudržel nervy na uzdě a za druhou žlutou za keci, šel předčasně v cca 60. minutě do kabin. To samozřejmě nahrávalo lidickým a i přes náš bojovný výkon se jim v 70. minutě podařilo z rohu hlavou upravit na konečných 2:1. V závěru utkání jsme si i v desíti dokázali připravit ještě nějakou tu šanci, ale k lepšímu zakončení již nebylo síly. Ono hrát proti 14 o 10 je nadlidský úkol.
Za naše chci vyzdvihnout všechny hráče, protože tak bojovný výkon jsem už dlouho neviděl. Vlastně viděl, minulý zápas 2 poločas byl podobný, ale tam jsme hráli furt jen proti 11. Každopádně za ty léta se v Lidicích nic nezměnilo a je vidět že tam rozhodčí jezdí stále velice rádi. Dvěma slovy: "OSTUDA FOTBALU"

Důležité termíny...všichni zapsat!

1) V týdnu od 4.10. - 10.10.2010 musíme nutně udělat brigádu na přestavbu kabin hostí, tak s tím prosím všichni počítejte. Přesný termín ještě upřesním.

2) 16.10.2010 (sobota) - Dětský den na hřišti SK Senomat cca od 13:00 (při nepříznivém počasí se bude konat v tělocvičně)

3) 18.10.2010 (pondělí) - Tradiční pěkná v hospůdce na hřišti. Vemte si všichni volno, ať je nás tam co nejvíc (kdo byl minule ví, že vůbec není od věci si vzít volno i v úterý)

4) 19.11.2010 (pátek) - Sportovní a taneční zábava v rámci dokopné na hlavním sále v Senomatech. Bude tombola a jiné akce....pozvěte co nejvíc lidí.

5) Od 2.2. - 6.2.2011 - Soustředění u Pepči v Jesenicích. Píšu to takto hodně dopředu, aby s tím každý počítal a naplánoval si podle toho dovolené. Nikdo doufám nebude moct říct, že o tom nevěděl.

Toť vše, průběžně budu ještě připomínat.

SK Senomaty A - Sokol Hostouň 2:3 (0:1) aneb Legendy se vracejí

Chtěli jsme vyhrát za každou cenu a to nás nakonec stálo body Škoda. Jediný pozitivní fakt byl ten, že se nám do sestavy vrátil ostřílený stopér Péťa Kohoutek, za což mu moc a moc děkujeme a doufáme, že bude i pokračovat.

Mám pocit, že se v každém článku na začátku opakuji, ale opět to byla tragédie. Tak rychlý gól jsme snad ještě nedostali. Neuběhlo ani 10 sekund od úvodního hvizdu rozhodčího a už jsme lovili balón z naší sítě a prohrávali 0:1. Proč? Sám nevím a absolutně si nedokážu na tuto otázku odpovědět. Ať si řekneme, co si řekneme, ať se rozcvičíme, jak se rozcvičíme, prostě úvody a né jen celých zápasů, ale i poločasů prostě nechytneme. Soupeři se už na nás v tomto duchu musí i připravovat, protože i začátek druhé půle byl to samé. Do 3 minut jsme opět inkasovali na 0:2. Ale abych nepředbíhal. V první půli po inkasování jsme zkoušeli soupeře zatlačit a dokonce jsme si vytvořili i několik šancí. Všechny ale dopadli stejně. Brankář hostí je vychytal. Hosté hrozili převážně z brejků a standardek, kdy nás svoji výškou podstatně přečnívali. Každopádně ale do půli se již nestala žádná změna.
Jak již bylo výše uvedeno, hned ze začátku druhého poločasu jsme opět inkasovali na 0:2. Naštěstí nás to nepoložilo a i vydařená střídání v podobě Boba a Pavla Nováka výrazně hru oživili. Najednou to šlo a soupeře jsme zmáčkli do klepet. Je fakt že bránili snad o 9, ale i tak jsme si vytvářeli řadu šancí, které vyústily v naší první branku. Myšák zahrával standartku z asi 35 m z pravé strany a centrovaná střela propadla až před Ondru, který ji bez problémů pohotově uklidil do branky. Hurá sníženo na 1:2. Poté jsme se do hostí opřeli ještě více a šance chodily jedna za druhou. Hlavně Máša odehrál výborně druhý poločas a po pravé straně nekolikrát perfektně unikl a ještě lépe nacentroval. Škoda jen že jsme neproměňovali. Klouda z cca 3 m sám před brankářem hlavičkoval jen do břevna, nebo několikrát unikající Kozička nedokázal zacílit lépe. Druhý gól přišel asi 8 minut před koncem, kdy se po závaru před hostujícím brankářem k odraženému balónu dostal Koza a s přispěním ležícího Kloudy dostal balón do branky 2:2. V tu chvíli jsme přestali myslet na remízu a chtěli jsme za každou cenu vyhrát. Čehož využil zmátořený soupeř a na posledních pět minut velice zaměstnal Vikyho v brance. Ten vychytal asi 4 tutovky hostí, ale k naší smůle bohužel v poslední minutě soupeř nacentroval do vápna a sražený míč přesně spadl hostujícímu útočníkovi na nohu před absolutně prázdnou brankou. No a ten se již nemohl minout a tak opět poslal do vedení Hostouň 2:3. Téměř ihned po inkasování rozhodčí odpískal konec.
Je to velká smůla, protože za výkon v druhé půli bychom si zasloužili minimálně tu remízu. Každopádně soupeř byl kvalitní a my jsme opět shořeli v začátcích. Ale pokud budeme bojovat jako v druhé půli, tak si myslím, že se nemusíme bát nikoho. Příště Lidice, což bude tvrdý oříšek, ale dáme do toho všechno.

Slovo trenéra Honzi Horvátha k utkání s Bránovem

Bohužel se potvrdila má slova, co nás čeká na malém branovském hřišti. Nedokázali jsme se vypořádat s rychlým nástupem domácího mužstva a po třech hrubých chybách jsme prohrávali 3:0. Poté se náš obraz hry zlepšil, ale nepřála nám ani štěstěna. Ve 25. minutě po sražení Pepči Kloučka v pokutovém území jsme bohužel neproměnili penaltu, a to byl dle mého klíčový moment utkání. Ihned po penaltě se po 5 minutách objevil v obrovské šanci Martin Kaki Karnold, ale bohužel pro naše mužstvo chyběly milimetry. Nevím, jak by poté vypadal průběh zápasu, kdyby jsme se po zpackaném začátku dotáhli na soupeře.

Druhý poločas už byl pouze bojem o přežití, kdy se hra přelévala nahoru dolu. V určitých momentech nás podržel vynikajícími zákroky i Viky Malinovský. Bohužel nám chyběly opory Ondra Havel a Tom Hálámek, a tak jsme šli do boje s klukama, kteří mohli. Tímto bych jim chtěl poděkovat, že se na mužstvo nevykašlali, i když jsou zraněni, nebo nemocní. To by mělo nakopnout jiné kluky, kteří si musí uvědomit, že fotbal je kolektivní hra a na hřišti by ze sebe měl každý vyždímat všechno. Bohužel v některých případech se tak nestalo. Doufám, že se z této prohry brzy oklepeme, a že budeme zase bojovat tím naším "beranovským" srdíčkem. Soupeři gratuluji k výsledku, jelikož byl fotbalovějším, aktivnějším týmem a výhru si zasloužil. Teď je jen a jen na nás ukázat našim lidem a fanouškům, že do soutěže patříme a zopakovat výkon z Tuchoměřic a z domácího zápasu s Kr. Dvorem. Držte nám palce

Nepřipomíná vám to někoho???

Až na to, že tenhle aspoň karty uděluje :)

Pár odkazů

Sokol Bránov - SK Senomaty 4:1 (3:0) aneb škoda, smůla i štěstí

Mohli bychom smutnit i brečet, že nám chyběli klíčoví hráči neb byli na dovolený či v práci, ale na to se vymlouvat nedá. Musím objektivně přiznat, že bránovští byli lepší...hlavně co se ofenzivy a její produktivity týče.
Jako obvykle nám vůbec nevyšel start do zápasu. Kdo přišel na zápas až po 20 minutách, tak promeškal tři rychlé góly domácích a naše dvě neproměněné šance v podobě Pepíka Lahvy. Ten v dresu Áčka nastoupil po delší době a zase ukázal, že to v noze pořád má. Díky mu za pomoc. Škoda jen že hrál dopoledne celý zápas za Béčko a měl toho dost. Asi v 35 minutě přišla naše největší šance v podobě pokutového kopu, který vybojoval Klouda, když šel neohroženě do střetu s Baltíkem. Ten ho ve vápně nevybíravě srazil tak, že jsme měli strach, jestli bude moct vůbec pokračovat (naštěstí jo). Míč si na značku pokutového kopu postavil Máša, ale tentokrát zvolil špatnou stranu a tak Baltík vůbec neměl problémy s likvidací jeho střely. Bohužel za takto nepříznivého stavu nás to ještě více poslalo do kolen. A tak jsme se už do poločasu na nic nezmohli a ještě musíme poděkovat Vikymu, který nás zachránil od děsivějšího poločasového výsledku. Poločas (3:0).
No a jako přes kopírák začala i druhá půle. Absolutně nechápu naše začátky, ale opět jsme inkasovali hned ve 46 minutě....zbytečný gól (4:0). Poté jsme začali trochu hrát a celkově vyrovnali tempo. Trochu mě mrzí výkon rozhodčího. Né že by pískal špatně, ale za stavu 4:0 pro domácí a jejich nevybíravé zákroky rozhodně nějakou tu kartu, alespoň ve žluté barvě, mohl vytáhnout. Nevím proč do toho bránovští na konci mače tolik zajížděli a slovně to hecovali. Vždyť výsledek 4:0 20 minut před koncem je myslím dostatečný náskok na klidné dokončení zápasu. No ale naštěstí se to nezvrhlo úplně a tak jsme aspoň před koncem Hůlisem trochu upravili scóre na konečných 4:1.
Je fakt, že utkání mohlo skončit klidně 4:4, ale taky třeba klidně 6:0 pro domácí. Takže škoda neproměněných šancí, smůla na penaltě a štěstí ve větším neinkasování.

SK Senomaty A - FK Králův Dvůr B 4:2 (3:1)

Zápas celkem jasně v naší režii. Hosté přijeli s čistou jedenáctkou a jen se 2 posilami z jejich A mužstva. Dva hráči v dresu Králova Dvora byli brazilské národnosti, ale dle mého nijak zvlášť neoslnili. Jinak nejstarší ročník hostů byl 84 (v průměru kolem 90). Náš tým byl sice oslaben o některé hráče, kteří normálně nastupují v základu, ale i tak bylo dost lidí a na hřišti to nebylo nijak znát. V brance se představil nový brankář Viktor Malinovský a nutno podotknouti, že velice dobře.
První branku zařídil Koza, když pohotově dorážel střelu z dálky.....nevím přesně koho (1:0). Poté jsme se trochu stáhli a hosté využili jedné šance a Vikyho prostřelili. Srovnáno (1:1). Poté jsme znovu začali tlačit a byli jsme celkově aktivnější. Při jednom úniku byl ve vápně faulován opět Koza a míč si na značku pokutového kopu postavil Luboš. Bez zaváhání proměnil (2:1). Po opětovném získání vedení už jsme tolik nezkoprněli a do poločasu stihl ještě krásnou střelou z poza vápna skórovat Hůlis (3:1).
Brzo po poločasové přestávce se prosadil z úhlu Klouda a navýšil naše vedení (4:1). Pak se hrál nějakou dobu celkem nic neříkající fotbal s nějakými polovičatými šancemi na obou stranách. Nejhorší krize přišla až v závěrečné 20 minutovce, kdy nás hosté dost přitlačili a nebýt Vikyho v naší brance, bylo by skóre asi jiné. Minimálně 2 naprosté tutovky Kralováků vychytal. Krátký byl pouze na střelu z velkého vápna, která šla přímo do šibenice (4:2). Ale tato střela byla již také to poslední, na co se hosté zmohli. Sudí třikrát foukl do píšťalky a šlo se do kabin.
Díky klukům, že doma získali 3 body a fanouškům předvedli, že fotbal hrát pořád umíme. Dnes večer přidám i foto, kterých mám ze zápasu požehnaně.

FOTKY PŘIDÁNY 8.9.2010 ( rajce.net )